Dnes má svátek Bruno a tak je asi na čase, abych vám toho našeho Brunečka představila i na blogu. Včera mu byl měsíc a já jsem se ještě nedostala k tomu, abych vám napsala článek a ukázala vám ten náš malej poklad. Opravdu obdivuji všechny blogerky, které už pár dní po porodu jsou schopné psát zase články a fungovat tak jako dřív.
Já jsem ráda, když si stihnu vyčistit zuby a jinak všechen čas teď věnuji našemu synovi, tak věřím tomu, že pochopíte menší výpadek článků na blogu. Snažím se být aktivní alespoň na Instagramu a věřím tomu, že až si všechno sedne, určitě se vrátím i k pravidelnému psaní článků na blog, tak se mnou prosím mějte trpělivost.
Bruno přišel na svět 10.5. v porodnici U Apolináře a od té doby je to náš mazlíček, kterej se chce pořád tulit a chovat. Za ten měsíc už přibral kilo a já nechápu, kam se tak rychle podělo to maličké křehoučké miminko, které jsem se bála vzít do náručí.
Jak už jsem se zmiňovala v jednom z předchozích článků, naše cesta za tímhle pokladem byla velmi dlouhá a náročná a hned jak mi to čas dovolí, tak vám sepíšu svůj příběh a zkušenosti, protože mi na toto téma přišlo nespočet zpráv a žádostí o článek o naší cestě za miminkem.
Žádné komentáře
Okomentovat
Děkuji vám za všechny vzkazy a komentáře, vážím si každého z nich. Komentáře jsou moderované a na blogu objeví až po schválení. Konstruktivní kritika je na mém blogu vždy vítána, ale vyhrazuji si právo neschválit/smazat jakékoliv osobní útoky a urážky namířené buď na mě, můj blog nebo ostatní čtenářky.